O konferenci

Lenka Henebergová

Působí v Domě zahraniční spolupráce, kde se věnuje programům Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Za úspěšné vedení mezinárodních vzdělávacích projektů získala v průběhu své předcházející pedagogické činnosti tři národní a jedno mezinárodní ocenění. Aktivně se zabývá odstraňováním bariér v mezinárodních programech, angažuje se v odborných pracovních skupinách na národní i evropské úrovni. Věří, že zahraniční zkušenosti mění svět i společnost k lepšímu, a proto se podílí na rozvoji vzdělávacích programů, díky nimž se může zapojit do mezinárodního dění opravdu každý.

Jan Mareš

Vystudoval Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 1983 učil na Středním odborném učilišti v Chomutově, od roku 1992 až dosud pak působil jako ředitel Střední školy energetické a stavební Chomutov. Aktivity své školy významně doplňoval projektovou činností, mezinárodní spoluprací a podílel se také na národních systémových projektech, které řeší kvalitu vzdělávání. Je laureátem Medaile MŠMT 1. stupně za dlouhodobé sdílení profesních zkušeností a spoluprací v rámci Asociace energetického a elektrotechnického vzdělávání. Zastoupen je ale také v řadě dalších odborných institucí a poradních orgánů, například Unii školských asociací – CZESHA, v Expertním týmu Svazu průmyslu a dopravy ČR a v Českém svazu zaměstnavatelů v energetice. V letech 2010-2015 byl primátorem Chomutova a coby místopředseda Svazu měst a obcí ČR se specializoval na oblast školství, kultury, dopravy a energetiky.

Budoucnost vzdělávání hledejme online

Well-being je nyní populární téma. Jedná se o trend, který bude v blízké době vystřídán další módní vlnou? Nebo jde o pojmenování konceptu, který se například v pojetí kritérií Kvalitní školy (využíván Českou školní inspekcí) vyskytuje už řadu let? Na to se společně podíváme v tomto příspěvku. Řekneme si také, jaké jsou jeho dimenze a jak ho ve školách můžeme podpořit. Týká se pouze žáků, nebo i učitelů? A jak souvisí s růstovým myšlením? Zaměříme se i na to, jak podporu těchto konceptů ovlivnila pandemie a dlouhé období distančního vzdělávání. V neposlední řadě se podíváme na to, co bychom se měli naučit, abychom lépe využili potenciál online vzdělávání a přispěli k lepším vzdělávacím výsledkům všech žáků – i těch, kteří nemají podporu rodiny.

Dana Pražáková

Dana Pražáková je absolventkou Vysoké školy ekonomické v Praze. Dizertaci obhájila v oboru didaktika matematiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Pedagogickou praxi získala jako učitelka na střední a jazykové škole. Patří k první generaci rodičů, kteří doma vzdělávali své děti, působila jako viceprezidentka Asociace pro domácí vzdělávání. V průběhu let se zapojila do řady projektů ke vzdělávací politice jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Od roku 2009 působí ve státní správě, nejprve na MŠMT na pozici garanta pro regionální školství se zaměřením na ESF, od roku 2016 v ČŠI v kanceláři ústředního školního inspektora. Příležitostně se věnuje lektorské a výzkumné činnosti.

Rozvoj kompetencí prostřednictvím mezinárodní spolupráce

Odkaz na záznam
Odpovědi na otázky

Svět kolem nás se rychle mění a toto měnící se prostředí s sebou přináší neustálé výzvy. Proto potřebujeme posílit kompetence, které nám je umožní úspěšně zvládat. Každý rok sledujeme žebříčky nejdůležitějších dovedností a nároků zaměstnavatelů a zamýšlíme se nad otázkou, kde je získáme. Jak máme rozvíjet naši kreativitu, kritické myšlení, schopnost řešit problémy, digitální dovednosti, aktivní učení, vůdčí schopnosti, ale také emocionální a sociální inteligenci? Odpověď je jednoduchá. Na školách musíme dát prostor dětem od útlého věku nejen získávat znalosti, ale také rozvíjet kompetence, které jim umožní v životě uspět. Projektové vzdělávání v mezinárodním kontextu je tou správnou cestou. Společně se podíváme na to, proč tomu tak je a kde můžeme získat podporu a inspiraci.

Kornélia Lohyňová

Kornélia Lohyňová učí na Hotelové akademii v Bratislavě. Působí jako externí odbornice pro European Schoolnet (EUN) se zaměřením na projektové vzdělávání, rozvoj digitálních kompetencí, podnikatelského myšlení a klíčových kompetencí na školách. Je autorkou toolkitu EntreLearn zaměřeného na rozvoj podnikatelského myšlení jako kompetence. Vede prezenční i online kurzy a workshopy pro EUN, School Education Gateway a eTwinning. Je dlouholetou ambasadorkou aktivity eTwinning a moderátorkou eTwinningové skupiny Entrepreneurship in Education s více než 6500 členy. Má několikaleté zkušenosti s realizací mezinárodních projektů, za které získala různá ocenění. Je členkou Microsoft Innovative Educator Expert.

Česká škola budoucnosti – panelová diskuse na téma digitální well-being

Moderuje:

Lucie Gregůrková

Působí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy jako vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání. Společně s kolegy má na starosti zlepšení podmínek pro digitální vzdělávání ve smyslu Strategie vzdělávací politiky 2030+. Podílí se také na řízení DigiKoalice Národního pedagogickém institutu ČR a zastupuje Českou republiku na pracovní skupině Evropské komise pro digitální vzdělávání, učení a hodnocení, a dalších mezinárodních fórech.

Účastníci diskuse:

Jaroslav Mašek

Jaroslav Mašek vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, obor Anglický jazyk – Technická a informační výchova. Je učitelem na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno, lektorem kurzů pro učitele a autorem článků o vzdělávání. Vede portál o vzdělávacích technologiích Učitelský Spomocník, je autorem a vedoucím Virtuálního Digicentra Elixíru do škol. Je také členem GEG ČR, spolku Wikimedia ČR a Českého klubu absolventů IVLP.Více o něm najdete na www.jaroslavmasek.cz nebo na LinkedInu.

Jan Kršňák

Jan Kršňák se věnuje intuitivní pedagogice, inovativnímu vzdělávání a soužití s digitálními technologiemi. Založil stránky digiděti.cz, kde rodičům nabízí inspiraci, jak postupovat s výchovou dětí běhajících kyberprostorem. Při besedách ve školách pomáhá žákům a studentům porozumět emocím a digitálně prosíťovaným myšlenkám, zvedá jim sebedůvěru a zklidňuje jejich pozornost. Také rozvíjí způsob interdisciplinárního projektového učení (barevnesite.cz). Je autorem příručky k digitálnímu věku Hra s jednoduchostí života a spoluautorem knih Kdyby lidi byli stromy a Jak se učí živě?

Petra Prošková

Petra Prošková je od září 2017 ředitelkou neziskové organizace Elixír do škol. Předtím více než dvacet let vedla různorodé týmy, učila odborné předměty na střední škole a zaměřovala se na oblast celoživotního vzdělávání. Věnuje se lektorské, konzultační a mentorské činnosti zejména v oblasti provázení týmů a jednotlivců pracovními změnami. Je spoluautorkou knihy Koučování týmu: Jak my to vedeme.

Lukáš Kohoutek

Lukáš Kohoutek je od dubna 2021 ředitelem ZŠ Mukařov. Předtím přes deset let působil jako expert v oblasti primární prevence rizikového chování v organizaci Jules a Jim, z.ú. a ředitel Národní linky pro odvykání, která poskytuje komplexní poradenství v oblasti závislostí od látkových až po virtuální drogy. Krátce působil také jako koordinátor poradní skupiny pro kyberprevenci NPI při MŠMT. Ve spolupráci se společností Google připravoval lokalizaci vzdělávacího projektu Internetoví úžasňáci a design vzdělávacího projektu pro učitele “Labyrint sítě a ráj srdce”, který získal grantovou podporu neziskové větve společnosti Google.

Vladimíra Kyselková

Vladimíra Kyselková pracuje od roku 2014 v Domě zahraniční spolupráce. Věnuje se zejména podpoře začleňování digitálních technologií do vzdělávání a zlepšení výuky přírodovědných předmětů prostřednictvím aktivit European Schoolnet. V rámci své práce se podílela na koordinaci mezinárodních projektů v České republice a účastnila se mezinárodních pracovních skupin zaměřených na STEM a digitální technologie. Je spoluautorkou publikací o Programování a Třídě budoucnosti.

Mezinárodní vzdělávání jako cesta pro rozvoj školy

Zajímá vás, proč byste měli zapojit vaši školu do programu Erasmus+? Chcete zjistit, jak mohou mezinárodní projekty zlepšit prestiž vaší školy nebo jak jimi můžete obohatit výuku a zlepšit vztah mezi učiteli a žáky? Přijďte si s námi popovídat o možnostech, které školám program Erasmus+ nabízí. Uslyšíte také příběh základní školy, pro kterou je mezinárodní spolupráce již dlouhodobě samozřejmostí. Podělí se s vámi o něj Vlastimil Špinka, ředitel na Základní škole Václava Havla v Poděbradech.

Karolina Füllsacková

Vystudovala obor Andragogika, což ji přivedlo k práci v oboru dalšího vzdělávání dospělých. Před prací v Domě zahraniční spolupráce se během studia věnovala výuce angličtiny v mateřských školkách, pořádala vzdělávací workshopy ohledně lidských práv na ZŠ a SŠ skrz stáž v Amnesty International a důležitou praxi získala i v Poradně pro integraci, kde působila jako lektorka českého jazyka pro dospělé cizince žijící v ČR.

Jana Votrubová

Jana Votrubová má zkušenosti se zahraničními studijními pobyty žáků i učitelů a nyní se věnuje především strategickým projektům spolupráce v oblasti školního vzdělávání. Erasmus+ ve školách ji baví především proto, že může sledovat nadšení všech pro novou zahraniční zkušenost, a také pomáhat ředitelům, učitelům a žákům nalézat cesty jak na to.

Mezinárodní vzdělávání jako cesta pro rozvoj kompetencí učitelů

Pracujete na základní škole a rádi byste získali nové zkušenosti v zahraničí? Možná byste chtěli tuto příležitost umožnit i vašim kolegům, ale nevíte jak na to? Přijďte na náš workshop a my vás provedeme možnostmi vzdělávání v zahraničí pro zaměstnance základních škol. Povíme si také o tom, jak se můžete posunout od motivace přes výjezdy do zahraničí až k dosažení vašich cílů. O konkrétní příklady z praxe se s vámi podělí Dana Tužilová, ředitelka na Základní škole J. A. Komenského v Lounech.

Dominika Masopustová

Má dlouholetou zkušenost s projekty pro jednotlivce a partnerskými projekty. Spolupracovala na projektech přijímání zahraničních asistentů do škol. Nyní se věnuje zahraničním výjezdům skupin a jednotlivců v oblasti školního vzdělávání. Částečně působí v projektech spolupráce a taktéž ve školním vzdělávání. Motivaci pro svou činnost nachází ve zpětné vazbě mnoha úspěšně realizovaných projektů a nadšení stále více lidí působících na poli školního vzdělávání. Smyslem její práce je poskytnout pedagogickým pracovníkům a žákům nové možnosti ve vzdělávání.

Anna Tomenendalová

Má rozmanité osobní i profesní zkušenosti s programem Erasmus+. V minulosti absolvovala několik zahraničních výměn mládeže a také dlouhodobý dobrovolnický pobyt v Turecku, kde učila angličtinu na 1. stupni základních škol. Před nástupem do týmu Domu zahraniční spolupráce působila několik let jako referentka programu Erasmus+ na vysoké škole, kde poskytovala podporu studentům i zaměstnancům ucházejícím se o pobyty v zahraničí.

Lucie Münchová

Od roku 2014 působí v Domě zahraniční spolupráce, kde má na starosti projekty Erasmus+ v oblasti školního vzdělávání. Nejen díky studiu učitelství angličtiny pro střední školy má velmi blízký vztah ke vzdělávání. Proto ji motivuje a naplňuje pomáhat žákům, učitelům, školám a dalším organizacím k získávání zahraničních zkušeností a realizaci mezinárodních projektů.

Mezinárodní vzdělávání jako cesta pro rozvoj kompetencí žáků

Chtěli byste vaše žáky zapojit do mezinárodní spolupráce? Zajímá vás, jaké možnosti žákům nabízí program Erasmus+? Poradíme vám, jak žáky namotivovat a hravě zvládnout koordinaci celého projektu. Na řadu přijde trocha teorie, o konkrétní příklady z praxe se pak s vámi podělí Michal Přibyl, učitel na Základní škole T.G. Masaryka v Borohrádku. Na závěr bude čas na zodpovězení vašich dotazů.

Pavla Nováková

Pavla Nováková se již od roku 2002 věnuje v sektoru školního vzdělávání administraci programů Evropské komise (Socrates, Program celoživotního učení, Erasmus+). Podporuje žadatele projektů mezinárodní spolupráce mezi školami a dalšími organizacemi s působností ve školním vzdělávání, pro které také pořádá a zajišťuje různé typy školení a seminářů.

Veronika Kubíčková

Vystudovala anglický jazyk, francouzský jazyk a v návaznosti na ně obor Teritoriální studia, během kterých doučovala anglický a francouzský jazyk žáky na základních a středních školách. V průběhu studia získala důležitou praxi díky stážím a výměnným pobytům v zahraniční. V současné době se v Domu zahraniční spolupráce věnuje programu Erasmu+ v rámci školního vzdělávání.

Tina Skočilová

Vystudovala obor anglistika-amerikanistika a studuje i nadále obor anglický jazyk, při kterém se věnuje primárně psycholingvistice, jazykové akvizici a didaktice pro učitele angličtiny. Ve svých závěrečných pracích studovala výuku angličtiny na českých školách, především výuku pomocí metody CLIL. I proto se přidala do týmu Domu zahraniční spolupráce a pomáhá motivovaným učitelům k dalšímu mezinárodního vzdělávání.

Mezinárodní vzdělávání jako cesta pro spolupráci škol, zřizovatelů a dalších organizací

Jste zřizovatelem škol nebo jakoukoli jinou institucí, která se pohybuje v oblasti základního vzdělávání? Záleží vám na rozvoji škol ve vašem regionu a chtěli byste se spolu s nimi zapojit do mezinárodních projektů? Pak je tento workshop právě pro vás. Představíme vám, jaké možnosti nabízí program Erasmus+ a jak může mezinárodní projekt vypadat v praxi. Pobavíme se také o vašich nápadech a o možných překážkách, které vám mohou zapojení do projektů zkomplikovat. O konkrétní příklady z praxe se s vámi podělí Lenka Lexová za Město Příbram.

Lenka Henebergová

Působí v Domě zahraniční spolupráce, kde se věnuje programům Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Za úspěšné vedení mezinárodních vzdělávacích projektů získala v průběhu své předcházející pedagogické činnosti tři národní a jedno mezinárodní ocenění. Aktivně se zabývá odstraňováním bariér v mezinárodních programech, angažuje se v odborných pracovních skupinách na národní i evropské úrovni. Věří, že zahraniční zkušenosti mění svět i společnost k lepšímu, a proto se podílí na rozvoji vzdělávacích programů, díky nimž se může zapojit do mezinárodního dění opravdu každý.

Pavla Šabatková

vedoucí odboru školního vzdělávání, Dům zahraniční spolupráce

Rozvoj (nejen) komunikačních kompetencí pomocí tvorby animací

Tvorba jednoduchých animovaných videí může ve vzdělávání sloužit jako aktivita, která už u nejmladších dětí podporuje rozvoj komunikace, naslouchání a porozumění (verbální i neverbální). Žáci při tvorbě videí spolupracují, využívají různé symboly, digitální technologie a hlavně svoji kreativitu. Na workshopu si sami vyzkoušíte tvorbu animace v aplikaci StopMotion. V malých skupinách budete mít možnost pracovat na tématu, které využijete s žáky prvního stupně.

Radka Bradáčová

Radka Bradáčová pracuje jako učitelka a zástupkyně ředitelky Mateřské školy V Lukách v Rakovníku. Působí také jako lektorka DVPP. Je aktivní propagátorkou digitální výuky, členkou Národního metodického kabinetu Předškolní a prvostupňové vzdělávání a ambasadorkou eTwinningu.

Kateřina Navarová

Kateřina Navarová začínala jako učitelka na základní škole. V současnosti působí jako ředitelka Mateřské školy Kytlická v Praze a zároveň učí ve třídě předškoláků. Realizuje mezinárodní projekty, do kterých zapojuje různé moderní technologie. Je ambasadorkou aktivity eTwinning a propagátorkou digitální výuky.

Debatováním k rozvoji kritického myšlení a rétoriky

Debatování rozvíjí občanské kompetence, kritické myšlení a řečnické dovednosti účastníků. Učí žáky aktivně se zapojit do veřejné i profesní diskuze. Během workshopu zjistíte, jaké druhy debatování existují a jaká pravidla je potřeba dodržet při jejich přípravě. Seznámíte se s příklady mezinárodní debaty a jejími výstupy v projektu Erasmus+/eTwinning. V praktických aktivitách si budete moci na vlastní kůži vyzkoušet roli debatéra.

Alena Jandlová

Alena Jandlová učí anglický jazyk a dějepis na Obchodní akademii a VOŠE v Táboře, kde také působí jako koordinátorka mezinárodních projektů Erasmus+ a autorka projektů eTwinning. Od roku 2008 působí jako Je ambasadorkou aktivity eTwinning, vede e-learningové kurzy, prezenční a on-line semináře pro učitele v České republice a zahraničí.

Cizí jazyky napříč předměty neboli CLIL

V rámci workshopu si nejprve zažijeme několik aktivit CLIL z perspektivy žáků. Poté budeme náš zážitek reflektovat a diskutovat o použitých metodách včetně jazykového scaffoldingu. Aktivity budou pokrývat různé předměty i ročníky základní školy tak, aby si na své přišlo co nejvíce účastníků. CLIL bývá spojován především s cizími jazyky, výukové metody a strategie, na kterých je založen, však mohou být inspirativní i pro výuku jakéhokoli jiného předmětu.

Petra Vallin

Petra Vallin vystudovala učitelství pro 1. stupeň ZŠ se specializací angličtina na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (PedF UK). S metodou CLIL se poprvé setkala ve Finsku, hlouběji se s ním pak seznámila na stážích v Rakousku, kde se touto metodou vyučuje od 1. třídy ve všech školách. Prostřednictvím CLILu pak učila na několika pražských školách a jedné lyonské. Na PedF UK vyučuje kurzy zejména pro zahraniční studenty a vede diplomové práce týkající se problematiky integrované výuky cizího jazyka a bilingvního vzdělávání. Působí jako metodička a lektorka v České republice i v zahraničí. Věnuje se projektům zaměřujících se na zavádění inovací ve vzdělávání, aktuálně nejvíce tandemové výuce, kolegiálním centrům podpory a formativnímu hodnocení. Je spoluautorkou publikace CLIL: Inovativní přístup nejen k výuce cizích jazyků. Více se o lektorce dozvíte na www.petravallin.cz.

Výuka dějepisu pomocí počítačové simulace Československo 38-89: Atentát

Během workshopu si vyzkoušíme výukovou simulaci Československo 38–89: Atentát, která kombinuje prvky interaktivního komiksu a počítačových her. Tato simulace přibližuje žákům klíčové okamžiky československých dějin z období nacistické okupace a umožňuje jim prožít dobové události z pohledů různých osob. Prostřednictvím herního modelování historických situací, v nichž vystupují konkrétní lidé, rozvíjí porozumění dobovému kontextu a pochopení hlubších souvislostí. Účastníci workshopu si budou moci hru vyzkoušet z perspektivy žáků.

Tereza Hannemann

Tereza Hannemann vystudovala sociologii (2010) na FF UK. Doktorské studium absolvovala v oboru pedagogika též na FF UK (2015). V rámci postdoktorandského studia pracovala v Laboratoři studií pokročilého multimediálního vzdělávání na MFF UK (2020). Věnuje se kvalitativnímu i kvantitativnímu výzkumu zejména na poli didaktiky informatiky a psychologie multimediálního výzkumu. Podílela se na vzniku počítačové hry: “Československo 38-89” a pořadu “Datová Lhota”, který se zaměřuje na základy informatiky pro děti. V současnosti pracuje na Katedře softwaru a výuky informatiky MFF UK na pozici akademicko-vědeckého pracovníka, kde s Rudolfem Rosou založila pracovní skupinu „AI v kontextu“, jejímž cílem je nahlížet na umělou inteligenci optikou různých vědních oborů.

Rozvoj cizojazyčných kompetencí skrze eTwinning

Mezinárodní spolupráce není vždy jen o výjezdech žáků do zahraničí, někdy chceme jen doplnit výuku o nové zajímavé aktivity. Možná chceme také využít dovedností, které jsme získali během distanční výuky, a vyzkoušet si komunikaci v cizím jazyce přímo s žáky v zahraniční partnerské škole. Pro tuto situaci je ideální volbou eTwinning. Během workshopu si představíme aktivity, které podporují komunikaci a spolupráci a rozvíjejí cizojazyčné kompetence. Inspirujte se nápady pro přípravu výuky, která bude žáky bavit a vás vyvede ze zajeté rutiny. S pomocí eTwinningu propojíte inovativní výuku s naplňováním tematických plánů.

Martina Baseggio

Martina Baseggio pracuje jako zástupkyně ředitele na Gymnáziu Hladnov a Jazykové škole s právem SJZ Ostrava. Aktivně se věnuje využití ICT ve výuce cizích jazyků. Jako učitelka angličtiny se snaží, aby žáci mohli co nejvíce komunikovat, poznávat a učit se jeden od druhého, proto je projektová práce nedílnou součástí její pedagogické praxe. Jako ambasadorka eTwinningu předává své zkušenosti s touto platformou ostatním učitelům.

Zita Havranová

Zita Havranová je učitelkou všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. stupeň základní školy a pro střední školy s aprobací německý jazyk, biologie a tělesná výchova. Učí na Střední škole technické v Přerově. Je zkušenou realizátorkou projektů mezinárodní on-line spolupráce škol a dlouholetou ambasadorkou aktivity eTwinning v České republice.

Čtenářské kompetence v mezinárodním vzdělávání

Čtenářská gramotnost, podpora autorského psaní žáků, výchova ke čtenářství, realizace čtenářských dílen, zapojení digitálních nástrojů ve výuce mateřského i cizího jazyka a jejich propojení s eTwinningem. To vše na workshopu prodiskutujeme. Také si ukážeme a vyzkoušíme, jak lze atraktivně, zábavně a smysluplně plnit výstupy RVP i ŠVP a zároveň posilovat čtenářské kompetence žáků v mezinárodním vzdělávání.

Vlastimil Špinka

Vlastimil Špinka působí od roku 1992 jako ředitel na ZŠ Václava Havla v Poděbradech. Dříve pracoval jako externista na katedře školského managementu UK v Praze – hodnotil bakalářské a závěrečné práce, vedl skupiny distančního studia. Nyní se věnuje zejména didaktice mateřského jazyka a zapojení digitálních technologií do výuky. Úspěšně realizoval mnoho mezinárodních projektů a získal i prestižní ocenění, např. Evropskou jazykovou cenu Label. Zaměřuje se na profesní rozvoj pedagogů, sdílení zkušeností ve škole a působí jako ambasador eTwinning ČR. Spolupracuje se Slovanským ústavem Akademie věd ČR.

Mediální (ne)gramotnost

Mediální gramotnost je klíčovým nástrojem k budování odolnosti proti dezinformacím, podporuje rozvoj kritického myšlení a schopnost činit odpovědná rozhodnutí. V současné době máme přístup k mnohem většímu množství informací než kdykoliv dříve. Je to výhoda nebo nevýhoda, že jsou informace dostupné? Umíme se v nich orientovat? Umíme informace vyhledávat, třídit, ověřovat, vyhodnocovat? Přemýšlíme nad nimi a jsme natolik zodpovědní, že dále šíříme jen ty, které jsou ověřené? Naučme sebe i žáky analyzovat informace, orientovat se v reklamě, bezpečněji užívat sociální sítě a internet a respektujme pravidla netikety.

Miroslava Filipi

Miroslava Filipi je učitelkou s aprobací anglický jazyk pro základní, střední a vyšší odborné školy a pro ekonomické předměty na středních školách. Dříve působila na gymnáziu a odborných školách, nyní učí angličtinu a výtvarnou výchovu na 1. a 2. stupni Základní školy Moravany. Má zkušenosti s výukou mediální výchovy i s vedením školního časopisu. Spolu se svými žáky vytváří již 13 let mezinárodní projekty a je ambasadorkou aktivity eTwinning.

Zita Havranová

Zita Havranová je učitelkou všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. stupeň základní školy a pro střední školy s aprobací německý jazyk, biologie a tělesná výchova. Učí na Střední škole technické v Přerově. Je zkušenou realizátorkou projektů mezinárodní on-line spolupráce škol a dlouholetou ambasadorkou aktivity eTwinning v České republice.

Udržitelnost jako výzva pro školní a mezinárodní projekty

Během workshopu vás provedeme 17 cíli udržitelného rozvoje a seznámíme vás s podstatou cirkulární ekonomiky. Zjistíte, jak je můžete využít ve školních i mezinárodních projektech, a které on-line nástroje vám v tom mohou pomoci. Seznámíte se s příklady dobré praxe z on-line spolupráce žáků v platformě eTwinning a programu Erasmus+. Vzájemně budete moci sdílet vaše tipy do výuky a vyzkoušíte si jednoduché aplikace, vhodné pro zpracování tématu udržitelnosti, jako je komiks nebo infografika.

Alena Jandlová

Alena Jandlová učí anglický jazyk a dějepis na Obchodní akademii a VOŠE v Táboře, kde působí jako autorka projektů eTwinning a koordinuje mezinárodní projekty Erasmus+. Je dlouholetou ambasadorkou aktivity eTwinning, vede e-learningové kurzy, prezenční a on-line semináře pro učitele v České republice i v zahraničí.

Jana Losíková

Jana Losíková učí český a anglický jazyk na ZŠ Hlučín, Hornická 7 v okrese Opava. Do své výuky ráda začleňuje eTwininngové projekty, protože je pak pestřejší a zábavnější. eTwinning vnímá jako prostředek k posílení internacionalizace školy, stejně tak jako výborný prostředek pro rozvoj kompetencí potřebných ve 21. století. Pracuje jako ambasadorka aktivity eTwinning. Vede prezenční semináře a webináře pro učitele v České republice.

Využití videa v matematice a vybrané příklady z matematiky pro život

V první části workshopu si ukážeme využití videa v živé i distanční výuce matematiky, jako doplněk vzdělávacího procesu. Video je totiž nejčastější forma, ve které žáci konzumují informace. V druhé části workshopu se budeme věnovat vybraným kapitolám z matematiky základních škol. Povíme si například, jak naučit děti pracovat s procenty, aby byly schopny něco spočítat v reálném světě, nebo jak jim předat kvalitní základy rovnic, aby na nich mohly stavět a těžit z nich ve všech přírodních vědách.

Marek Valášek

Marek Valášek již více než 20 let pomáhá lidem porozumět matematice, kterou učí od roku 2000. Za tu dobu mu prošly rukama tisíce studentů, které osobně připravoval na přijímací zkoušky na všechny typy středních i vysokých škol nebo jim pomáhal s širokou škálou učební látky. Od roku 2017 učí na gymnáziu. V roce 2013 založil portál Mathematicator.com, který každý rok pomáhá desetitisícům studentů s pochopením matematiky. Jeho matematická videa na YouTube mají přes 10 milionů zhlédnutí. Spolupracuje se školami, kraji a řadou vzdělávacích institucí v oblasti matematické gramotnosti.

Digitální minimalismus nejen pro rok 2022

V úvodu workshopu si řekneme, co je a co není digitální minimalismus a proč má smysl stát se digitálním minimalistou. Následně si představíme základní principy digitálního minimalismu a z nich vytvoříme digitálně minimalistický plán pro rok 2022, podle kterého se budeme snažit jednotlivé principy realizovat. V závěru si vzájemně nasdílíme naše plány i dosavadní zkušenosti s digitálním minimalismem.

Jaroslav Mašek

Jaroslav Mašek vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, obor Anglický jazyk – Technická a informační výchova. Je učitelem na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno, lektorem kurzů pro učitele a autorem článků o vzdělávání. Vede portál o vzdělávacích technologiích Učitelský Spomocník, je autorem a vedoucím Virtuálního Digicentra Elixíru do škol. Je také členem GEG ČR, spolku Wikimedia ČR a Českého klubu absolventů IVLP.Více o něm najdete na www.jaroslavmasek.cz nebo na LinkedInu.

Video bez hudby je jako eTwinningový projekt bez partnera